Ačkoliv se tyto dva pojmy často v neodborné mluvě zaměňují, rozhodně nejde o pojmy totožné. Pro porozumění světu hypotečnímu a vlastně celé oblasti financí je nutno od sebe tyto dva pojmy odlišovat.
Začněme tedy úrokem
Jako úrok se označuje peněžitá odměna, kterou zaplatí dlužník svému věřiteli za půjčení peněz. Pokud si tedy vezmete hypotéku na 1 000 000 korun a máte vrátit 1 500 000 korun, je úrok roven 500 000 korun. Poplatky pro tentokrát pomiňme, i když i ty mohou dluh výrazně navyšovat. Ve splacené částce vedle úroku figuruje rovněž jistina, tedy částka, kterou si dlužník od věřitele vypůjčil, onen milion korun.
Jak je to tedy s úrokovou mírou?
Druhým pojmem je pak úroková míra označovaná mnohdy také jako úroková sazba. Ta je naopak procentním vyjádřením navýšení věřitelem zapůjčené částky za určité období. Nejčastěji se setkáme s úrokovou mírou roční, označovanou písmeny p. a. (z lat. per annum), setkat se však lze i s měsíční (p. m . – per mensem), čtvrtletní (p. q. – per quartale) i půlroční (p. s. – per semestre). Úroková míra je vlastně vyjádřením hodnoty peněz či ochoty veřitele odložit současnou spotřebu do budoucna a za to inkasovat úrok. Úrokovou míru do značné míry ovlivňuje rizikovost konkrétního úvěru. Při propočítávání výhodnosti či nevýhodnosti konkrétního úvěru však nepodlehněte prvnímu pohledu na nízkou úrokovou sazbu. Hypotéku či jiný úvěr mohou prodražovat všelijaké poplatky, o čemž vás bude varovat vysoká roční procentní sazba nákladů (RPSN).
Nominální vs. reálná úroková míra
Zároveň je třeba rozlišovat mezi nominální úrokovou mírou a úrokovou mírou reálnou. Ta první je ta, kterou najdete v parametrech úvěrů, ale i spořicích účtů či termínovaných vkladů. Jakou budou mít hodnotu peníze v budoucnu, však do značné míry ovlivňuje inflace. Právě reálná úroková míra je od vlivu inflace očištěna. Pokud vám tedy banka nabídne na spořicím účtu úrokovou sazbu 1 % p. a. a míra inflace bude činit 3 % ročně, vězte, že peníze na spořicím účtu vám vydělávat nebudou. Naopak budou ztrácet na hodnotě, ovšem pomaleji na účtu běžném.
Konkrétní příklad na závěr
Představte si, že jste si půjčili 500 000 na dva roky. Úroková sazba vašeho úvěru činní 7 % p. a. Pro jednoduchost si řekněme, že jste se s věřitelem dohodli, že celou částku vrátíte až po dvou letech (*). V prvním roce se tedy dluh navýší o 35 000 korun na 535 000 korun. V druhém roce pak dokonce o 37 450 korun na 572 450. V tomto konkrétním příkladu tedy úrok činí 72 450 korun.
* Splácení sice probíhá zpravidla v měsíčních splátkách, pro ilustrativní příklad nám však postačí takový, kde nebude třeba kalkulovat s postupným umořováním dluhu, na které se jistě v budoucnu rovněž podíváme.
